Foto z výstavy umělců: atmosféra byla neopakovatelná, a proto ji příští rok zopakujeme

Role kurátorky výstavy se ujala jedna z pořadatelek a obstála na výbornou. Opravdu skvělá práce, kterou ocenili všichni přítomní. Všichni! Nikdo se nezdržel, nikdo nechtěl přepočítat hlasy. Kurátorka v Třebčicích! Obce desetkrát větší mají nanejvýš kronikáře a nástěnku.

Sud se vypil do poslední kapky. Do poslední! Poslední pivko měl hlavní vystavovatel, což je správné, protože umělec má mít poslední slovo i poslední kapku. Kdo přišel po něm, zhlédl už jen umění. Toho je v Třebčicích, jak se ukázalo, víc než piva.

Během přátelského posezení a zamyšlení nad vystavenými díly jsme se s nadšením shodli, že si akci příští rok zopakujeme. Zamyšlení nad díly a posezení u sudu probíhaly souběžně. Kvalita zamyšlení s každým pivkem stoupala, až jsme se shodli úplně na všem. To se nám jindy nestává.

Výstava si zachová svůj úspěšný název, jen přidáme pořadové číslo: „VÝSTAVA UMĚLCŮ 2 – Kdo maluje a tvoří, nezlobí aneb arteterapie po Třebčicku 2025“. Pořadové číslo! Ves, kde se umění počítá na ročníky jako hasičská soutěž.

Už se těšíme na nová díla našich talentovaných umělců, která jistě znovu přinesou radost a inspiraci. Na 115 obyvatel tolik obrazů, soch a básní, že z toho byla celá výstava i s kurátorkou. Kdyby měla Praha stejný poměr umělců na hlavu, musela by vystavovat i v metru.

Kdo letos nedorazil, přišel o hodně. Atmosféra byla neopakovatelná! Proto ji za rok zopakujeme. Na vesnici se neopakovatelné věci opakují každý rok a nikomu to nevadí, tak vznikají tradice.

Díky všem, co přišli. A těm, co nepřišli, vzkazujeme: sud už je pryč, ale talent v Třebčicích zůstal. Ten se nevypije.