Hokej na plátně: velká výhra na velkém plátně! A když ne, tak aspoň velký obývák

Pokusíme se zrealizovat páteční hokej v klubu na plátně! Zrealizovat. Tak se mluví o mostech a dálnicích. U nás o laptopu, projektoru a kabelu, který mezi nimi musí vést. Na rozdíl od dálnice ale projekt nepotřebuje územní rozhodnutí. Stačí prodlužovačka, a tu má v Třebčicích v dílně každý druhý.

Snad to klapne :-)

Klapat bude projektor. Hokej až potom. Nejdřív se musí najít správný vstup, pak ten druhý správný vstup, pak se zjistí, že laptop chce aktualizaci. Kdo někdy promítal, ví, že první třetina se odehraje v nastavení. Sousedé u toho radí. Každý jinak a všichni nahlas, takže je to vlastně první trénink fandění.

Rakousko

V pátek hrajeme s Rakouskem. Hrajeme! My! Z klubu! Na plátně! Doufáme, že si velkou výhru na velkém plátně užijeme. Výhra na velkém plátně je zkrátka větší než výhra v televizi. O kolik, se nedá říct. Záleží, jak daleko od zdi stojí projektor.

A kdyby náhodou nevyšla velká výhra, bude aspoň velký obraz. Plátno nefandí nikomu. Ukáže všechno stejně velké, góly i střídání, i ty góly, které nechceme vidět.

Přijďte taky :-)

V pátek, od 19 hodin, v klubu. Klubu se už po domácku začíná říkat jménem jedné rodiny, jako by to byl obývák. Je to přesný název. Kde jinde se na hokej dívá celá ves z jedné pohovky, která se jen náhodou skládá ze dvaceti židlí?

Ve městě sedí každý fanoušek u své obrazovky a gól slaví s gaučem. V Třebčicích se gól slaví s celou řadou za vámi, a když inkasujeme, utěší vás někdo, kdo zrovna sedí vedle. To žádný streaming nenabízí, ani v prémiové verzi.

Tři smajlíky na pět vět pozvánky. Takovou hustotu nemá ani přesilovka. Smajlík je ale jistota. Gól ne. Hokej se dá prohrát. Páteční večer v Třebčicích, kde se fandí před jedním plátnem, prohrát nejde.