Klub v Třebčicích? Konkurz na vedoucí se vešel do jednoho piva

Klub v Třebčicích? Ano! Nápad se zrodil při jednom setkání u piva před Vánoci. U piva! Kde jinde. Nápady u piva se rodí každý večer, ale ráno je obvykle nikdo nepozná. Tenhle přežil ráno, Vánoce i Silvestra. To samo o sobě zaslouží zápis do kroniky, a to nejlépe hned na první stranu.

Problém

Problém byl vždycky stejný: kdo by na to měl čas a kdo by klub vedl. Čas je na vsi zvláštní měna. Má ho každý, jen je pořád rozpůjčovaný: na zahrádku, na dřevo, na sousedovu střechu. Řešilo se to u piva, kde se dají vyřešit všechny problémy kromě toho, kdo pak zaplatí.

Řešení

Pak nás napadla sousedka. Ve smyslu nápadu, nikdo nebyl zraněn. Bez výběrového řízení, bez inzerátu, bez pohovoru. Byla pro. A bylo rozhodnuto!

Jedno „jsem pro“. Výběrové řízení s jedinou uchazečkou, kterou nikdo nepřihlásil, a ona ho přesto vyhrála. Usnesení nemá zápis, nemá ověřovatele, nemá číslo. A přesto platí a nikdo ho nenapadl. Ani u soudu, ani u piva, a to je ta přísnější instance.

Proč přežil ráno

Zajímalo nás, proč zrovna tenhle nápad nezemřel s prvním kokrháním. Odpověď je prostá: v Třebčicích ho ráno nic nepřehlušilo. Žádná tramvaj, žádná siréna, žádný dopravní zpravodaj. Jen ticho, kus mlhy nad polem a pes, který štěkl dvakrát a pak to taky vzdal. V takovém klidu se nápad z večera nemá kde ztratit. Ráno leží přesně tam, kde jste ho večer nechali, a ještě se protahuje.

V Praze by tenhle nápad do sedmi ráno přejela tramvaj. V Třebčicích se v klidu vyspal.

Co dál?

Teď ještě nápad u piva zrealizovat! A kde se to bude realizovat? U piva. Nápad se tedy vrátí přesně tam, kde se narodil. Kruh se uzavírá. Základ je zkrátka pevný: stůl, čtyři židle a pípa.

Klub tedy vznikl dřív, než měl pravidla, otevírací dobu a název. Pravidla se doplní. Otevírací doba se doplní. Název se doplní. Pivo už je. A ticho, ve kterém se dobré nápady dospávají, bylo v Třebčicích dávno před ním.