Proč se silnice v Třebčicích neopravuje? Pozemek má kraj, díry máme my a správce se hledá

Výtluky, díry, zvlněná vozovka, těžká nákladní doprava a problematický most. Pět bodů obžaloby a obžalovaná silnice nemá ani jméno, ani číslo.

Přes Třebčice podle dostupných údajů projede přibližně 500 vozidel denně. Nejen dodávky, ale i technika a nákladní auta o hmotnosti klidně 15, 20 nebo 30 tun. Klidně! Ta auta jezdí naprosto klidně, rozrušení jsme jen my.

Lidé v domech kolem silnice u železnice popisují, že se jim při průjezdu těžkých aut domy otřásají. Rána z výtluku jde přes podvozek, vozovku a podloží až do staveb. Tohle není k smíchu a necháme to tak.

Kdo tudy jezdí, ví, že některé úseky jsou ve velmi špatném stavu. Logická otázka tedy zní: Proč se silnice prostě neopraví? Jenže právě to „prostě“ je problém. Prověřili jsme ho. Slovo „prostě“ nemá v Třebčicích žádného správce.

Pozemek kraje. Silnice podle kraje ne

Podle SÚSPK patří pozemek parc. č. 894/1 v katastru Třebčic Plzeňskému kraji. Komunikace v předmětném úseku ale není vedena jako silnice II. ani III. třídy a do správy SÚSPK nebyla svěřena. Kraj ji podle SÚSPK nevlastní a SÚSPK neeviduje její kontroly, závady, opravy ani plány údržby.

Přeloženo do normální češtiny:

Pozemek pod silnicí – kraj. Komunikace – podle SÚSPK nikoliv kraj. Správce – SÚSPK jím není. Díry – bez dalšího šetření nesporně místní.

Neznamená to, že silnice „nikomu nepatří“. Znamená to, že leží na krajském pozemku jako cizí kabát na židli v čekárně. Všichni ho vidí, nikdo si ho neodnese a nikdo ho nevyčistí.

Možná desítky let starý problém

Klíč může být v historii. Historie ovšem klíče ráda zakládá do šuplíku, ke kterému klíč nemá nikdo.

Hlavní tah vedl přes Třebčice ještě před obchvatem I/20. Po jeho vzniku musel být starý průtah převeden, překategorizován a majetkově vypořádán. Musel. Jestli byl, to je druhá věc. A právě tam se mohl zrodit dnešní zmatek, pravděpodobně v úterý.

Zajímavou stopou je technická studie z roku 2019 „Třebčice – silnice III/18616, MK a III/02013 – průtah“. MK znamená místní komunikace. Který úsek tak studie označuje, ukážou teprve původní výkresy. My zatím s jistotou víme jen, kde je v názvu pomlčka. Jsou tam dvě.

Do věci vstupuje i most, u kterého se dlouho řeší rekonstrukce a majetkové vztahy. Silnice a most mají možná stejný historický problém. Aspoň si mají o čem povídat.

Díry ale na úřední pátrání nečekají

Můžeme hledat rozhodnutí, pasporty, převody a studie. Silnice se mezitím dál používá, a to i bez pasportu.

Jestli ji neumíme opravit, proč aspoň neomezit dopravu, která ji ničí? Obec nemůže svévolně postavit zákazovou značku, ale může požádat příslušný silniční správní úřad o prověření:

zákazu tranzitní nákladní dopravy s výjimkou dopravní obsluhy,
hmotnostního omezení,
snížení rychlosti,
jiného dočasného opatření.

Když ji neumíme opravit, alespoň ji zbytečně neničme. My jsme proto začali jezdit pomaleji a stěžovat si rychleji.

Na silnice méně, na stolní tenis více

V rozpočtovém opatření č. 3 za červen 2026 obec mimo jiné provedla tyto změny:

− 30 000 Kč — Silnice, opravy + 30 000 Kč — Hřiště, stolní tenis

Samozřejmě netvrdíme, že těch 30 000 korun mohlo opravit silnici. Nemohlo. Ale občan se může legitimně ptát, proč o nich tedy píšeme celou kapitolu. Odpověď zní: protože jsou kulaté a dobře se počítají.

Hřiště je důležité a sport také. Jenže po pingpongovém stole nemusí každý den jezdit celá obec. To je pravda. Po stole se nejezdí. U stolu se stojí, dva proti sobě, a míček mezi nimi létá tam a zpátky tak dlouho, dokud se oba nezačnou smát. Kdyby se takhle vedly všechny spory, jak by to vypadalo! Silnici stůl neopraví. Na hřišti ale spraví náladu půlce vsi.

A cyklisté dostanou cyklopoint

Obec připravuje Cyklo point Třebčice a podle obecního webu žádá o dotaci na projekt přibližně za 250 000 Kč. Přístřešek, posezení, stojany na kola, jednoduchý servis, informační tabule a místo s vodou. Příjemné a bezpečné místo pro cyklisty.

Záměr je to pěkný. Jen se nabízí trochu třebčická otázka: nebyla by pro cyklistu ještě před odpočívadlem užitečná i bezpečná cesta, po které k němu dojede? Na druhou stranu, servis kol hned za výtluky je umístěný naprosto logicky. Lepší místo pro opravnu kol bychom v kraji nenašli.

Nejdřív slalom mezi výtluky a nákladními auty, potom zasloužený odpočinek pod přístřeškem. Cyklopoint pro opravdu odvážné cyklisty. Dotační peníze samozřejmě nelze převést na silnici. Promění se ale v to, že se u nás lidé, kteří jen projížděli, poprvé zastaví. Napijí se, sednou si, rozhlédnou se po vsi a nebudou se chtít zvednout. Za 250 tisíc je to nejlevnější způsob, jak získat nové příznivce.

Tak kdy se silnice opraví?

To dnes zřejmě nikdo neumí slíbit. Nejdřív se musí zjistit, komu komunikace patří, kdo ji spravuje, jak je to s mostem a co se stalo s průtahem po vybudování obchvatu. Čtyři úkoly, žádný termín.

Hledat vlastníka, tlačit na budoucí opravu a požadovat dočasné omezení dopravy se ale dá současně. Jestli budeme jen čekat, až úřady rozmotají desítky let starý majetkový problém, zbude nám jediná jistota.

Na ty díry si budeme muset zvyknout. Cyklisté si na ně zvyknou taky. Na konci slalomu je v Třebčicích voda, stín, lavička a stůl na pingpong. Jinde mají silnice hladké, a proto tam nikdo nezastaví.