Velikonoční posezení. Pozvánka prozradila jen to, že se bude sedět

Na Velký pátek, 29. března 2024, vyšla pozvánka na velikonoční posezení. Celá. Titulek a pod ním nic. Žádný čas, žádné místo, žádný program, dokonce ani smajlík. Aspoň vykřičník by se slušel. Ani ten! Klademe proto otázky, které si pozvánka položit odmítla.

Kde?

Pozvánka mlčí. Ví to snad každý? Pak proč to nikdo nenapsal? A co ti, kdo to nevědí? Ti se to dozvědí od souseda u branky, a to i s tím, kdo přinesl jaký koláč.

Kdy?

Velikonoce trvají čtyři dny a posezení mohlo být v kterýkoli z nich. Při čtyřech dnech a nulové informaci je šance, že přijdete správně, přesně 25 procent. Kdo přišel všechny čtyři dny, trefil se určitě. A zůstal sedět.

Proč vsedě?

Posezení. Ne postání, ne procházka, ne brigáda. Celý program je obsažen v názvu. U akce klubu nebývalá průhlednost. Na čem se bude sedět, pozvánka neuvádí. Nepřímo tím ale prozradila, že židle budou.

Za kolik?

Cena chybí. Buď je posezení zdarma, nebo je cena tak vysoká, že se ji klub styděl napsat. Třetí možnost nevidíme, a tak jsme pro jistotu pohoršeni oběma.

Shrnutí

Dvě slova, čtyři otázky, nula odpovědí. Posezení se přesto nejspíš konalo, sedělo se a nikdo nepřišel pozdě. Nikdo totiž nevěděl, kdy je včas.

Kdo pracoval přesčas

Jednu odpověď ale máme. Zatímco pozvánka mlčela, někdo jiný makal. Velikonoce jsou na vsi sezóna slepic. Celý týden se před svátky snáší, barví, zdobí a rozdává, a to bez pozvánky, bez programu a bez ceny. Slepice v Třebčicích jsou jediní účastníci Velikonoc, kteří přesně vědí, co mají dělat a kdy. Nepotřebují ani titulek.

Ve městě se vajíčka kupují v plastu po deseti. Tady chodí přes plot v hrnku, čerstvá z rána, a k tomu zpráva, která slepice zrovna nese nejlíp. Taková pozvánka nemá ani slovo, a stejně ví každý, kde se sejdeme: u toho, kdo má nejvíc vajec a největší stůl.