Sabat čarodějnic a stavění májky. Před prvním buřtem si prosím přečtěte osm mezititulků

Každý rok 30. dubna večer se lidé scházejí u ohňů, pálí čarodějnice, staví májku a opékají buřty. A někde se z celé tradice stane společenský večer, po kterém si ráno někteří pamatují méně, než by bylo vhodné :) Proto jim to vysvětlíme předem, v osmi kapitolách, dokud si ještě pamatují všechno.

Byla by totiž škoda vidět v této noci jen příležitost se najíst, napít a pobavit. Filipojakubská noc má co dělat s koncem zimy, vítáním jara, ochranou před nemocemi, očistnou silou ohně, lidovou magií i obecní pospolitostí. Šest významů. Na jeden buřt jich tedy připadá šest a kdo sní tři, měl by umět vyjmenovat osmnáct.

Co se vlastně slaví 30. dubna?

Noc z 30. dubna na 1. května je filipojakubská noc. Jmenuje se po apoštolech Filipovi a Jakubovi, jejichž svátek dříve připadal na 1. května. Dříve! Svátek se mezitím přestěhoval jinam a noci to nikdo neřekl. Slaví se dál ze setrvačnosti.

Šlo o jednu z magických nocí roku. Lidé věřili, že zlé síly, čarodějnice a nemoci mají tehdy zvláštní moc, a proto se zapalovaly ohně a dělala se hluková ochrana. Hluková ochrana! Dnes se jí říká zábava u ohně a sousedé si na ni nestěžují, protože na ni chodí.

Dnes je to folklor: rozloučit se se zimou a symbolicky spálit všechno špatné. Kdyby to šlo doopravdy, pálilo by se celý rok.

Proč se pálí čarodějnice?

Pálení čarodějnic není oslavou čarodějnických procesů. Jde o symbolické spálení figuríny, která představuje zimu, tmu, nemoc, strach a neúrodu. Figurína to všechno nese na zádech za jediný večer a bez nároku na odměnu. Ze všech účastníků si buřt zaslouží nejvíc, a přitom jako jediná žádný nedostane.

Oheň měl očistnou a ochrannou funkci, a proto se zapaloval na vyvýšených místech, aby byl dobře viditelný. Lidé kolem něj zpívali, jedli a někde přes něj skákali, což mělo přinést zdraví a odvahu. Tradice je tradice, ale hasičský rozum je také tradice, jen se o něm tolik nezpívá.

Co je sabat?

V lidových představách tajné noční shromáždění čarodějnic na kopcích, pustých místech nebo křižovatkách. Tančily tam, radily se a provozovaly magii. Kdyby se sabat konal dnes, chtěli bychom od něj zápis, usnesení a prezenční listinu.

Proč se staví májka?

Májka je vysoký strom, obvykle smrk nebo borovice, zbavený kůry, s ponechanou zelenou špičkou, ozdobený věncem a pentlemi. Symbolizuje příchod jara, životní sílu, růst a plodnost, zdraví, obnovu přírody a pospolitost obce. Šest symbolů na jednom kmeni. Kdo staví májku jen proto, že se staví májka, odbyl pět z nich.

Stavění májky bylo společenskou událostí: lidé se sešli, spolupracovali, zdobili, hlídali a slavili. V tomto pořadí. Slavit dřív než postavit je podle nás hrubé porušení tradice.

Proč se májka hlídá?

Když se sousední vesnici podařilo májku porazit nebo ukrást, byla to pro obec ostuda. Proto se u májky držela noční hlídka, někdy přímo strategická operace, kdy jedna obec hlídala a druhá přemýšlela, kudy na to. Dnes by to byla ostuda trojnásobná: májka pryč, hlídka spí a fotka pahýlu už koluje po sousedech dřív, než se hlídka probudí.

Lidové tradice nebyly nikdy nudné. Nudné bývají jen články o nich, proto tento pokračuje ještě třemi mezititulky.

Májky před domy dívek

Mládenci stavěli menší májky před domy svobodných dívek na znamení zájmu a úcty. Venkovské vyznání: žádná zpráva na mobil ani srdíčko na sociálních sítích, ale ozdobený strom. Strom se špatně maže, takže si mládenci předem rozmysleli, co vlastně vzkazují. Podle podoby májky se dalo poznat, jestli jde o poctu, žert, nebo posměch.

Jak je to v zahraničí?

V německy mluvících zemích a ve Skandinávii se slaví Valpuržina noc, také z 30. dubna na 1. května, s ohni a maskami. V keltském prostředí je známý svátek Beltane, kde oheň chránil dobytek a pastvu. Jinde v Evropě je 1. květen spojený s tancem, věnci, průvody a májovými královnami. Kdo od koho opisoval, jsme raději nedohledávali.

Co si z toho vzít dnes?

Ano, k čarodějnicím patří buřty, pití a zábava. Jen nezapomeňme, že nejde o večer, kdy se člověk „naleje“. Potkává se v něm pohanství, křesťanský kalendář, lidová magie, zemědělský rok, sousedská rivalita i radost z jara. Šest vrstev. Doporučujeme si je zopakovat ještě před zapálením ohně, potom se čte špatně.

V Třebčicích začíná akce 30. dubna 2026 od 17:00 a nebude to jen další obecní akce, ale pokračování příběhu vyprávěného po generace. Začínáme v pět, aby se příběh stihl do setmění.

K článku patří i video. Váš prohlížeč ho nepřehraje. Nevadí, oheň se stejně líp sleduje naživo.

A možná právě proto má smysl přijít. Napsali jsme osm kapitol o tom, co se vlastně slaví. V Třebčicích to nikdo vysvětlovat nepotřebuje. Lidé přijdou s buřtem, s dětmi, se psem i s babičkou, postaví májku, zapálí oheň a povídají si do tmy. Pohanství, křesťanský kalendář i lidová magie by se bez nich obešly. Obecní pospolitost ne. Ta je ze všech šesti významů jediná, kterou nikdo nemusí vykládat, protože ji tu každý rok předvádějí naživo.