Územní studie krajiny ORP Nepomuk – Třebčice: 177 stran a ani na jedné nikoho neobvinila

Nikdo z běžných obyvatel Třebčic nebude číst 177 stran územní studie krajiny ORP Nepomuk. Pochopitelně. Dokument je rozsáhlý, odborný a psaný jazykem, kterému rozumí jen ten, kdo ho psal, a my. Proto jsme ho přečetli za vás. Celý. I tabulky. Začněme tím podstatným: co říká o Třebčicích.

Co územní studie říká o Třebčicích

Obec Třebčice je zařazena do střední části ORP, do Nepomucké kotliny. Kotliny! Už samotné slovo naznačuje, že se tu něco usazuje. Studie u ní konstatuje:

• intenzivní zemědělské využívání krajiny,
• velké půdní bloky bez přirozeného členění,
• nedostatek mezí, remízků a stromořadí,
• nízkou schopnost krajiny zadržovat vodu a rychlý povrchový odtok,
• riziko vodní i větrné eroze a nízkou ekologickou stabilitu.

Nedostatek remízků! Kdy jste naposledy v Třebčicích viděli remízek? My taky ne. Ale to je tím, že nevíme, jak vypadá. Hledali jsme ho podle obrázku a pořád jsme nacházeli jen keř, který se tvářil, že o ničem neví.

A teď to nejzávažnější. Studie výslovně uvádí, že problémy nejsou způsobeny samotnými obcemi, ale způsobem využívání okolní krajiny. Na 177 stranách tedy ani jednou nikoho neobvinila. Autoři to měli celé v rukou a nechali to být.

Studie navíc uvádí, že Třebčice nejsou obcí s výrazným rozvojovým tlakem na zástavbu. Jinými slovy: ves zůstane vsí. Za humny nevyroste satelit a z okna bude dál vidět pole. Odborníci tomu říkají nízký rozvojový tlak. My tomu říkáme výhled.

Co by se podle studie mělo změnit

Studie opakovaně zdůrazňuje potřebu zlepšovat prostupnost krajiny pro obyvatele, chránit veřejně přístupné účelové komunikace, obnovovat historickou cestní síť, vracet krajině drobnou strukturu a propojovat sídla s volnou krajinou, aby nebyla jen výrobním prostorem.

Bez těchto kroků se podle studie bude zhoršovat stav půdy i vody, poroste odcizení lidí od krajiny a problémy se budou pouze popisovat, nikoli řešit. Pouze popisovat! Na 177 stranách! Studie tím fakticky popsala sama sebe.

Realita v Třebčicích je však opačná

Právě tady vzniká zásadní rozpor. Studie chce propojit obec s volnou krajinou. A v Třebčicích? Volná krajina začíná hned za posledním plotem, a to tak blízko, že ji propojovat nemusíte. Stačí otevřít branku. Leží tam jen tak. Volně.

V katastru obce zanikla historická cesta spojující Třebčice s městem Nepomuk. Kdo chce do města, musí dnes po silnici. Po asfaltu, se značením a s autobusem. Jako všichni.

O dalších čtyřech cestách jsme už psali tolikrát, že by z toho byla samostatná územní studie. Delší než tahle.

Namísto obnovy prostupnosti tedy dochází k dalšímu uzavírání krajiny. Každý večer. Říká se tomu tma.

Proč jsou cesty klíčové

Veřejně přístupné účelové komunikace nejsou jen dopravní linií. Jsou součástí krajinné struktury, nástrojem přirozeného členění, podmínkou přístupu lidí do volné krajiny a prostředkem péče o krajinu a její kontrolu.

A jsou jedním z posledních pojítek mezi obcí a jejím okolím. Hned po silnici, autobusu, poště a telefonu.

Jaká řešení územní studie navrhuje

Návrhová část jasně naznačuje, jakým směrem by se měla krajina vyvíjet:

• Obnova a ochrana veřejně přístupných cest před zánikem, blokováním a privatizací. Konečně!
• Zlepšení prostupnosti krajiny, aby se lidé mohli legálně a bezpečně pohybovat mezi obcemi. Zatím to dělají nelegálně? Studie mlčí.
• Návrat drobné krajinné struktury: místo dalších zákazů meze, remízky, stromořadí, travnaté pásy. Zase remízky. Pořád jsme žádný neviděli.
• Zadržování vody v krajině: zpomalit odtok, zvýšit vsak, omezit erozi. Voda tedy teče příliš rychle. Komu spěchá?
• Propojení sídel s volnou krajinou pěšími trasami a historickými komunikacemi.
• Aktivní role obcí a samospráv. Studie nepočítá s pasivním přístupem. My také ne, proto píšeme.

Studie problém pojmenovala. My jsme ho pojmenovali znovu. Dokud se nezačne jednat, zůstane krajina jen tématem na papíře, na 177 stranách a na jedné naší.

Drobná krajinná struktura, kterou studie přehlédla

A pak jsme udělali chybu. Vyšli jsme ven. Studie volá po drobné krajinné struktuře, po stromořadích a po tom, aby krajina nebyla jen výrobním prostorem. V Třebčicích je alej. Na cestě ke Dvorci stojí boží muka, další v polích, u cesty je obnovený kříž. Drobné, v krajině a přesně tam, kde je studie chce mít. Stojí tam déle než všechny územní studie dohromady a nikdo je do žádné tabulky nezanesl. Neměly čas, celou dobu dělaly krajinu.

Jak jsou na tom další obce v ORP Nepomuk podle studie

A teď ta nejhorší zpráva. Ostatní obce na tom jsou stejně!

• Nepomuk: intenzivně využívaná zemědělská krajina s nízkou ekologickou stabilitou.
• Mileč: velké půdní bloky, rizika eroze a rychlého odtoku.
• Mohelnice: omezená schopnost zadržovat vodu.
• Kozlovice: otevřená krajina, potřeba členění a retenční funkce.
• Vrčeň: intenzivní hospodaření, obnova krajinné struktury.
• Srby: podobné problémy jako okolní obce.
• Tojice: na rozdíl od Třebčic výraznější tlak na výstavbu.
• Sedliště: málo členitá a ekologicky slabá krajina.

Tojice mají tlak na výstavbu a my ne. Gratulujeme Tojicím. My si necháme pole.

Jak to celé vyznívá

Z přehledu je zřejmé, že Třebčice nejsou žádnou výjimkou ani problémovým „ostrůvkem“. Ani ostrůvkem! Po všem, co jsme o obci napsali, ji studie zařadila mezi ostatní. Sto sedmdesát sedm stran a ani jedna nepotvrdila naši hysterii. Rozdíl je prý jen v tom, zda samosprávy potíže řeší, nebo je nechávají být.

Celý dokument najdete zde:

Odkaz chybí. Kdo chce studii celou, musí se k ní prokousat sám, stejně jako my. Doporučujeme jinou cestu: vyjít z Třebčic alejí k božím mukám a podívat se kolem. Je to stejná krajina, jen bez tabulek, a za odpoledne ji přečtete celou.