Vítejte v Třebčicích: krásný výhled na Zelenou Horu kazí nepořádek a skot, který se dívá zpátky

Když člověk přijíždí od Blatné, otevře se mu jeden z pohledů, kvůli kterým má venkov pořád své kouzlo. Pole, lesy, v dálce Zelená Hora se zámkem a pod nimi v údolí malá vesnice. Třebčice.

Jenže romantika končí velmi rychle. Zhruba u první krávy.

Místo důstojného začátku obce vás totiž přivítá technika, kontejnery, staré vybavení, manipulační plocha a provozní zázemí. Tedy přesně to, čím se vesnice liší od pohlednice: na vesnici se pracuje. Kdo chtěl vstup jako do lázní, měl zatočit do lázní.

A nejhorší na tom je, že část toho všeho stojí na obecních pozemcích. Na pozemcích, které jsou propachtované k zemědělství. A ono se tam zemědělsky hospodaří! Takovou drzost jsme od pozemku nečekali.

Dokumenty České inspekce životního prostředí

Dokumenty ČIŽP ukazují něco velmi nepříjemného. Na obecním pozemku p. č. 446/12 popsala inspekce krmný stůl pro skot. Popsala také podestýlku venkovního zimoviště. Podestýlku! Úřední zprávou! Takhle podrobně o nás nikdy nikdo nepsal.

Inspekce řešila rizika úniku šťáv a výluhů z konzervované píce do nezabezpečeného terénu a uložila opatření k nápravě: odstranit hromady se znečištěnou podestýlkou a zbytky krmení, nezakládat příkrmiště ani zimoviště v rizikové části pozemku, zabezpečit krmný stůl nepropustnou úpravou a pravidelně obměňovat podestýlku. Skot tedy dostal od státu pravidelně čisté stelivo. My jsme od státu nedostali ani odpověď do třiceti dnů.

Takže si to shrňme jednoduše

Obec má pozemek. Pachtýř má smlouvu. Na pozemku je krmný stůl. U krmného stolu je skot. Skot žere. Inspekce popsala, co žere. A obec tvrdí, že si není vědoma porušování pachtovní smlouvy.

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo tak k smíchu.

Obec totiž v odpovědi podle zákona č. 106/1999 Sb. písemně uvedla, že plnění pachtovní smlouvy k pozemkům p. č. 446/12 a 446/20 od roku 2019 nekontrolovala. Nemá protokol. Žádný zápis. Žádný dokument z kontroly. Přitom by stačilo přijet od Blatné. Jak jsme psali hned v úvodu, odtud je vidět všechno najednou: pozemek, skot, a v pozadí Zelená Hora se zámkem. Nejkrásnější kontrolní stanoviště v okrese, a každý ho používá jen na kochání.

A teď přichází otázka pro pachtýře

Jak je možné, že na pozemku pachtovaném k zemědělství stojí krmný stůl pro skot? Proč ne stůl pro stolní tenis? Kdo rozhodl, že kráva bude jíst u stolu, a ne na zemi jako obyčejná kráva? A pokud o stolu pachtýř věděl, je otázka ještě horší: proč nám o něm neposlal tiskovou zprávu?

To už není běžný venkovský nepořádek. To je běžný venkovský pořádek, jen s krávami.

Ostuda pro stůl, který musel dostat nepropustnou úpravu. Ostuda pro podestýlku, kterou musela vidět inspekce. A ostuda pro skot, který se za celou dobu nikomu nepředstavil.

ČIŽP později uvedla, že opatření byla splněna

To je samozřejmě dobře. Jenže hlavní problém tím nezmizel. Otázka totiž nezní jen: „Byl krmný stůl dodatečně zabezpečen?“ Otázka zní: proč vůbec na venkově stojí krmný stůl? A druhá otázka je ještě horší: proč kolem něj stojí krávy, když jsme jim to nikdy neschválili?

Někdo by si měl velmi rychle udělat pořádek. Nejlépe skot, protože ten je u toho nejčastěji.

Návštěvník od Blatné tak místo krásného začátku vesnice vidí něco docela jiného. Ne krajinu pod Zelenou Horou, ale krávu pod Zelenou Horou. Což je, jak jsme po dlouhém zkoumání zjistili, krajina.

A teď to nejhorší, co musíme přiznat: ten výhled se zkazit nedá. Zkoušeli jsme to celým článkem. Zelená Hora se zámkem stojí, kde stála, pole se vlní dál a vesnice v údolí je pořád k pohlednici. Kdo přijíždí od Blatné, stejně zpomalí a podívá se. Krmného stolu si všimne jen ten, kdo četl tenhle článek. Těm se omlouváme. Příště, až pojedou, ať se dívají výš.